Nebývá výjimkou, že kvalita některých uzenin, jež jsou dostání v obchodí síti, je mnohdy na ne příliš vysoké úrovni, a to především díky přidávání surovin, které lidskému organismu a zdraví příliš nesvědčí, nízkému obsahu masa a používání rozličných náhražek. Čeští spotřebitelé utratí za měsíc za maso a uzeniny nemálo financí a není tedy divu, že by mnozí za své peníze dostali rádi mnohem vyšší kvalitu než doposud. Jako jedno z možných ideálních řešení, zejména v Česku a na Slovensku, kde je tradice domácí výroby poměrně bohatá, se může tedy jevit výroba uzenin domácích. Maso můžete buď koupit, anebo si sami vyprodukovat a následná tepelná úprava pak proběhne v udírně.

V současnosti je na trhu poměrně velký výběr udíren. Moderní udírny určené pro domácí použití jsou skladné, avšak dokážou pojmout solidní množství různých druhů masa a také dalších pokrmů. Kromě masa můžeme s úspěchem udit také ryby, sýry nebo i zeleninu. Kouřem ovoněné a konzervované jídlo je prostě chuťově specifické a výborné. Používání špičkových moderních udíren je jednoduché a v dnešní době může udit v podstatě každý. Udírny se vyrábějí v mnoha rozličných provedeních a lze si vybrat, zda chcete digitální či manuální typ. Udit je možno na kovových roštech nebo lze maso zavěsit na kovové háky. Jako všechny moderní technologie, tak i udírny už lze pořídit tak, abychom s nimi měli co nejméně práce. Uživatel nastaví program (podle toho co se zrovna chystá udit) a „chytrá“ udírna se již o vše sama postará. Lze samozřejmě pořídit i udírnu, kde uživatel vše koriguje manuálně. V tomto případě je však nutné častěji ochutnávat. Udírny lze pořídit kamenné (cihlové), kovové anebo dřevěné. Topivo má zásadní vliv na finální chuť uzeného pokrmu a i u něj máme na výběr. Topit lze dřevem, briketami či dřevěnými štěpkami. Používá se převážně dřevo bukové či dřevo z ovocných stromů.

Standardní udírna se skládá z těchto částí:

  • Topeniště, tj. místo ve kterém se spaluje dřevo a vzniká tak kouř, jenž je při uzení tím zásadním činitelem. V topeništi má udírna obvykle umístěna dvířka pro přikládání a dvířka pro regulaci přísunu vzduchu, který je pro hoření zásadní a reguluje se takto intenzita hoření a tím pádem i teplota a množství kouře.
  • Kouřovodu, což je trubka, kterou se vede kouř z topeniště do udicí komory. Kouř se v kouřovodu musí ochladit na kýženou teplotu, proto jeho délka může dosahovat v některých případech až 2,0 m.
  • Udicí komory, která je vybavena kovovými háky nebo kovovým roštem pro upevnění masa, či jiných pokrmů, jež chceme udit.
  • Komínu, kterým se odvádí kouř z udící komory ven.
  • Teploměru, kterým kontrolujeme přesnou teplotu v udící komoře.

Komentáře (0)

No comments at this moment